Vytváření zisku ve zdravotnictví je zdravou motivací ke kvalitě zdravotní péče i k dobrému hospodaření. Zisk je motivací pro podnikatele, kteří do svých zařízení investují, riskují že o své prostředky mohou přijít a starají se o dobré hospodaření s nimi. Aby uspěli v nefér konkurenci se státem dotovanými nemocnicemi, musí poskytovat kvalitní služby a své zisky znovu a znovu investovat do rozvoje.
V Českém rozhlasu v pořadu Názory a argumenty jsme dne 12. května 2015 vyslechli zamyšlení nad tím, proč (údajně) nejsou soukromé nemocnice pro nikoho vzorem. Mám na věc jiný názor a chci vysvětlit proč.
Soukromé nemocnice ve většině rozvinutých zemí představují špičky ve svém oboru. V České republice jsou ty největší, špičkové a specializované (ale i mnoho menších, průměrných a docela obyčejných nemocnic) stále státní, případně vlastněné kraji či obcemi. Jediným důvodem k tomu je to, že po skončení komunistického sytému nebyly privatizovány. Výjimky existují, například na severu Moravy nebo ve Středočeském kraji, a rozhodně se o těchto nemocnicích nedá tvrdit, že by byly horší než srovnatelné nemocnice státní.
Je zde jeden rozdíl, a to podstatný – soukromé nemocnice hospodaří vyrovnaně, zatímco nemocnice státní, krajské či obecní se opakovaně a dlouhodobě zadlužují. V jejich vedení přitom pracují srovnatelně kvalitní manažeři.
Co je důvodem: jednoznačně motivace. Soukromý provozovatel je motivován hospodařit vyrovnaně, zatímco státní (krajská či obecní) nemocnice je motivována hospodařit s dluhem, který se poté, kdy jej zaplatí zřizovatel (stát, kraj či obec = daňoví poplatníci) stává dalším, často již předem plánovaným příjmem nemocnice.
Zisk soukromého provozovatele zdravotnictví rozhodně neškodí, ale naopak zásadně prospívá. Zisk rozhodně neznamená, že ze systému nezaslouženě kamsi zmizí část peněz. Zisk je pro soukromého provozovatele odměnou za vložený kapitál a za odpovědné hospodaření s ním. Zisk je důvodem, proč budou lidé do zdravotnictví vkládat své prostředky, riskovat jejich ztrátu a usilovat o jejich zhodnocení. Provozovatelé nemocnic vrací své zisky do rozvoje nemocnic, neodnáší je do kasin ani do leteckého průmyslu. Ti, kteří do svých nemocnic neinvestovali, již ve zdravotnictví skončili.
Pokud potlačíme zisk, vyženeme soukromé investory i nejlepší manažery ze zdravotnictví. Zůstane nám zdravotnictví státní, neziskové, jehož rozvoj bude záviset na dotacích, příspěvcích a schopnosti manažerů vytvářet dluhy a dosahovat periodického oddlužení.
Rozhodně není pravda, že nezisková nemocnice použije peníze k léčení a zisková ke tvorbě zisku. Soukromá organizace musí poskytovat nejméně tak kvalitní péči jako nemocnice státní, ale hospodaří lépe, motivována ziskem. Státní nemocnice není závislá na kvalitě péče, kterou poskytuje, ani nemusí hospodařit tak, aby se vyvarovala dluhu.
Argument podle kterého si dovedou manažeři soukromých nemocnic dohodnout lepší smlouvy s pojišťovnami je buďto nepravdivý, nebo popisuje poruchu v systému. Vždyť státní nemocnice řídí ministr či politici na krajích, a pojišťovny prostřednictvím správních rad řídí zástupci koaličních politických stran spolu s úředníky koaliční vlády. Nevěřím, že by se tyto dvě navzájem se prolínající skupiny nedokázaly dohodnout.
Stejně nepravdivý je argument o tom, že si soukromé nemocnice vybírají lépe hrazené výkony. Proč jsou některé výkony lépe hrazené než jiné, když o výši jejich úhrady rozhoduje právě a pouze ministr zdravotnictví – ten, který současně řídí největší nemocnice v zemi? Pokud je pravda, že je jedna péče hrazena z pojištění lépe než druhá, je to chyba, a je to chyba toho, kdo je za výši úhrady odpovědný. Soukromé nemocnice však poskytují srovnatelné spektrum péče, jako nemocnice státní, a to bez dotací a bez opakovaného oddlužování.
Pokud jsou naším cílem nemocnice, které poskytují špičkovou zdravotní péči, a současně efektivně hospodaří, musíme podporovat soukromé nemocnice. Pokud budou nemocnice vytvářet zisk, budou do nich investovat soukromí investoři a jejich manažeři budou motivováni k dobrému hospodaření. Nemocnice vlastněné orgány veřejné správy a řízené politiky zůstanou vždy předmětem politických her, cílem oddlužování a dotací. Zůstanou nekalou konkurencí soukromým poskytovatelům zdravotní péče a černou dírou na veřejné peníze.